Proč ten odpor ke škole?

3. května 2009 v 13:47 | K.Dlouhová |  Dítě
Děti mají tendenci snižovat význam školy

Děti v pubertě jsou roztodivné bytosti. Někdy jakoby měly snahu zavrhnout všechny hodnoty, které jste jim vštěpovali. Včetně vzdělání.
Pokud jste s počátkem školního roku utrpěli od svého pubertálního potomka další ránu, protože vám oznámil, že už ho škola nebaví, vězte, že to není neobvyklý jev.

Odborníci potvrzují, že v současné době je odpor ke škole u dospívajících častý. Po prázdninách je tento pocit ještě umocněn - "puberťáci" mají za sebou nové zkušenosti, zážitky, získali nové kamarády a navázali nové vztahy, případné brigády jim dodaly sebevědomí, že "se umí uživit". Návrat do školy, pokud tam nemají například pevné kamarádské vazby a zároveň postrádají trochu přirozené ctižádosti a vůle, pro ně bývá dosti nepříjemným zlomem.

Vzdělání jako vedlejší hodnota

Velká řada dnešních dospívajících si uvědomuje možnosti vzdělání, usiluje například o zahraniční studium, kombinaci různých oborů. Na druhé straně roste i počet těch, kteří využívají výdobytků liberální výchovy a rozšířených možností tím směrem, že formální vzdělání začnou považovat za zbytečné.
"Typické pubertální období vzdoru spočívá právě v tom, že si jedinec hledá své vlastní hodnoty a odmítá ty rodičovské. Většina z nás vyrostla v prostředí, kde bylo vzdělání považováno za nezaměnitelnou prioritu. Teď je situace trochu jiná - je spousta alternativních možností, jsou různé typy škol, které si lze dodělat kdykoli, řadu informací si lze najít na internetu. Takže dospívající se snáze kloní k variantě odmítání formálního vzdělání, na kterém naopak jejich rodičům enormně záleží," říká k tomu psycholog Martin Duchoň. Jak dodává, často tento trend postihuje děti, které nemají ve škole pevné sociální vazby, většinu kamarádů si našly mimo školu, samotná výuka je nebaví.

Je formální vzdělání zbytečné?


Záškoláctví roztáčí kolotoč dalších problémů

Většinou si sami všimnete, že vaše dítě mluví o škole s nechutí a despektem. Pak už je jenom krok k záškoláctví. Zejména s blížící se maturitou tak podle psychologa Duchoně začnou mít dospívající mezery v učivu, ztrácejí krok s ostatními, což vede k vyhýbání se zkoušení a písemkám, návrat do školy je spojen se zvětšující se nechutí. "Děti pak mají tendenci snižovat význam školy, poukazují na to, že je zbytečná, že ji nepotřebují, případně že na ni nešly dobrovolně. Že to bylo vaše rozhodnutí, se kterým se nikdy neztotožnily. Zkrátka si racionalizují to, co je nebaví, a skutečnost, že jim takzvaně ujíždí vlak. Často začnou usilovat o přechod na jinou školu, nejlépe soukromou, o které slyšely od kamarádů a od které si slibují, že bude méně náročná," líčí Martin Duchoň obvyklý vývoj.

Vaše autorita nestačí

U liberálně vychovávaných dětí na prahu dospělosti je těžké je o hodnotě vzdělání přesvědčit a přimět je, aby školu začaly brát vážněji. "V první fázi stojí za to zkusit potomka přesvědčit, že je zbytečné zahodit předchozí roky, že není takový problém zbytek výuky zvládnout, a nabídnout mu, že po jejím ukončení si může vzít čas k rozmýšlení, co dál. Je lepší netlačit na něj z pozice autority, spíše nabízet rovné, partnerské dohody. Autoritativní přístup vesměs vede k ještě většímu vzdoru a odmítání, takže se vám celá situace může velmi snadno úplně vymknout," varuje doktor Duchoň.
Někdy odpor vyústí v záškoláctví



var data_2 = [{ alt: 'Někdy odpor vyústí v záškoláctví', small: {url: 'http://www.prozeny.cz/static/images/empty.gif'}, big: {url: 'http://www.prozeny.cz/obrazky/5807958683x1024-w685h458u.jpg'}, info: '<div class="image-browser-info-title">Někdy odpor vyústí v záškoláctví<\/div><div class="image-browser-info-foto">Autor: samphoto.cz/jiunlimited<\/div>' }];var optObj_2 = {imagePath: '', width: 685, height: 458, thumbWidth: 1, thumbHeight: 1, useShadow: false};var g_2 = new SZN.ImageBrowser('img-2', data_2, optObj_2); //

Změnu školy nevylučujte

Pokud váš syn nebo dcera zarytě školu odmítá, je to určitě situace k uzoufání. Budiž vám - byť chabou - útěchou, že to není nic ojedinělého a že velmi často se dříve či později vše napraví: Tento typ dětí si často posléze školu dodělá, nebo si najde plnohodnotnou životní náplň, zkrátka se o sebe dokáže postarat. "Období krátce před plnoletostí může být dost komplikované, navíc rodiče propadají panice, protože si uvědomují, že brzy ještě více ztratí na dítě vliv. Je to pochopitelné, ale pokud nejde o fatální problémy například v kombinaci s drogami a kriminalitou, není nutné propadat beznaději. V budoucnu se všechno může změnit a současná doba tomu přeje. Nejhorší je klást ultimáta nebo úplně zpřetrhat vzájemné vztahy. To dítě vede ke zkratkovitým závěrům, úniku ke stylu života, z něhož je návrat obtížnější," upozorňuje psycholog. Z tohoto důvodu nevylučuje umožnit potomkovi přechod na jinou školu. "Mělo by to být ale provázeno vzájemnými a důsledně dodržovanými dohodami. Jinak riskujete, že se problémy budou opakovat," doporučuje Martin Duchoň.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 babča babča | Web | 5. května 2009 v 9:58 | Reagovat

tak toto je zajímavý článek a měli by si ho přečíst hlavně rodiče co uplatnˇují svá rodičovská práva z pozice toho silnějšího a často si myslí i moudřejšího a nutí děti do studii co jim právě nic neříká aby jak si myslí neztratili svou prestiž,říkám to z vlastní životní skušenosti,jeden z našich synátoru se v posledním roce učení,protože dovršil 18 let a nabyl dojmu,že mu už nemáme co kecat do života s učením praštil snažili jsme se ho přesvědčit že kvůli nám se neučí no ale mlel si svoji tak mu manžel řekl jak chceš,ale půjdeš pracovat máš 18 tak se o sebe postarej sám no práci si našel pracuje přispívá na domácnost no a po roce sám zjistil,že bez vyučního listu je to fakt na nic a při zaměstnání si školu dokončil a dodělal i maturitu moje sestra mně tenkrát za náš výchovný postup odsuzovala,protože svou dceru přinutila jít na gymnásium,že pak půjde na vysokou školu,ona to odmítala ale pro klid v rodině na to gymnázium šla udělala maturitu,ale jak ji nutili na vysokou holka od nich odešla do podnájmu osamostatnila se udělala si kurz kadeřnice a je spokojená,ale bohužel s rodiči mluví jak se u nás mluví jenom na půl huby protože do dneska ji připomínají jak se špatně rozhodla zbývá jen doufat že jednou dostanou rozum a její rozhodnutí budou respektovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama